Už Vás unavuje neustálé omílání symbolů dnešní doby?

...KARIÉRA,
PRACHY,
AUTO, CHATIČKA, KOMFORTNÍ BYT...A JEŠTĚ NĚJAKÉ TO OBLEČENÍ, AŤ TROCHU VYPADÁM, NE?

    Nebaví Vás čekat až se život převalí kolem Vás jako průvod 1.Máje, po kterém zbude jenom prázdno se zašlých hesel na transparentech a něco málo bezmyšlenkovitých keců...
Samozřejmě trochu toho pivíčka nesmí chybět, táák... a taky ruce od omastku, hořtice a klobásy...
No jo, to se ale máme: "Viď mámo?!" :)

    Možná jste taky někdy přemýšleli nad tím, se na tohle všechno vykašlat a zase na chvilku žít svobodně. Cestovat, poznávat,  učit se cizí jazyky, řešit opravdové problémy a naslouchat opravdovým lidským příběhům. A přitom stačí tak málo!

ODHODLAT SE ! ..a taky trochu našetřit :)

    Zde na této schematické mapce vidíte plán cesty, který bych chtěl spolu s mou přítelkyní uskutečnit v roce 2003 - 2004. Plánovaná trasa je z Brazílie (Rio de Janeiro) k Paraguayským hranicím zhlédnout asi nejkrásnější vodopády světa Foz de Iguacu,  přes Uruguay, Argentinu i Patagonii, až na nejjižnější cíp Ohňové země, zpátky si prohlédnout Chile, Bolívii, Peru, Kolumbii s pokračováním do střední Ameriky. A pokud nebude problém s Americkými vízy, plánujeme projet celé západní pobřeží Spojených států do Las Vegas.. Plán mám samozřejmě zpracovaný podrobněji, a celou akci připravuji již dlouho, ale to teď není důležité...

----

    S Americkými vízi problém (kupodivu) nebyl a tak se náš plán malounko rozrostl o cestování po USA, Mexiku a Střední Amerikou - Guatemala, Honduras, Nikaragua, Kostarika, Panama... a dále viz mapa...

    Smělé plány, to je pravda.. Ale jak už nejspíš někdo řekl: "Člověk si musí dávat velké cíle, a doufat, aby se mu splnila alespoň jejich část"..

SNAHOU O NEMOŽNÉ, DOSÁHNE ČLOVĚK VŽDY TOHO, CO JE MOŽNÉ.
TI OPATRNÍ, KTEŘÍ NEPODNIKLI NIC JINÉHO, NEŽ CO SE JIM ZDÁ BÝT MOŽNÝM,
NIKDY NEUDĚLALI ANI JEDINÝ KROK KUPŘEDU.

A tak se snažíme naučit se trochu té španělštiny, přečíst něco informací, abychom vyloučili takzvaný "nezdar z nevědomosti", a vše ostatní nechali v rukou osudu a možná i toho nejvyššího. :)
Tím samozřejmě nemyslím naše stále více či méně exibující politické špičky...

Výsledkem by  - kromě poznání a pochopení, nebo i nepochopení - měla být knížka plná fotografií i zážitků z cesty Amerikou od severu k jihu, 30 let po panu Šimánkovi. Myslím, že bude zajímavé pozorovat vývoj v těchto zemích a porovnat ho s časem, který od té doby uplynul...

takže zatím Ahoj