Cestopisy
Cestopisy, Fotogalerie
LITERATURA - POEZIE, PRÓZA, CESTOPISY
Úvodem
Tento text nemá za cíl suplovat průvodce po Madeiře - na to slouží docela dobře jiné zdroje - ale jeho účelem je podělit se s vámi o zcela subjektivní vjemy a pozorování tamní krajiny i lidí. Jak už jsem někde na stránkách tohoto webu uvedl, právě pro tyto dvě věci stojí za to cestovat, poznávat, objevovat, ale také žasnout i přemýšlet o jinakostech a rozdílech..
Pro cestu na Madeiru jsme se rozhodli zcela náhodně, letenky i autobus do Mnichova jsem zařizoval na poslední chvíli v předvánočním shonu a zdejším pravidelném konzumním stresu, v prosinci roku 2016. Místo obíháním obchodů a sháněním dárků - u kterých našinec má permanentní pocit, že jich není nikdy dost - jsem vybral rodinný výlet po Madeiře a všichni jsme si to náramně užili (včetně mého 8,5 letého syna pro kterého to byla první zahraniční destinace koncipovaná jako putovní, tedy ne klasický pobytový zájezd.)
Tento text nemá za cíl suplovat průvodce po Madeiře - na to slouží docela dobře jiné zdroje - ale jeho účelem je podělit se s vámi o zcela subjektivní vjemy a pozorování tamní krajiny i lidí. Jak už jsem někde na stránkách tohoto webu uvedl, právě pro tyto dvě věci stojí za to cestovat, poznávat, objevovat, ale také žasnout i přemýšlet o jinakostech a rozdílech..
Pro cestu na Madeiru jsme se rozhodli zcela náhodně, letenky i autobus do Mnichova jsem zařizoval na poslední chvíli v předvánočním shonu a zdejším pravidelném konzumním stresu, v prosinci roku 2016. Místo obíháním obchodů a sháněním dárků - u kterých našinec má permanentní pocit, že jich není nikdy dost - jsem vybral rodinný výlet po Madeiře a všichni jsme si to náramně užili (včetně mého 8,5 letého syna pro kterého to byla první zahraniční destinace koncipovaná jako putovní, tedy ne klasický pobytový zájezd.)
Madeira, ostrov věčného jara uprostřed Atlantiku
Madeira jako zimní destinace
Madeira je zhruba 4 hodiny letu (3000 km) vzdálený ostrov "uprostřed" Atlantického oceánu, a protože je omývána teplým Golfským proudem má poměrně stálé subtropické klima s celoroční teplotou neklesající pod příjemných 18 stupňů celsia. V prosinci (době našeho pobytu) byla stálá teplota oceánu kolem 18 stupňů a vzduchu kolem 19 přes den a cca 11-14 stupňů noční minima.
Počasí je samozřejmě nepredikovatelné, stejně jako na jaře u nás, a často se střídá. Déšť zpravidla netrvá dlouho a jeho intenzita závisí nejen na aktuálních globálních proudech, ale také v které části ostrova se právě nacházíte. V tohle roční období zpravidla fouká ze severu (od Evropy), případně od severovýchodu (to je deštivěji a chladněji) nicméně stále dost teplo na to, aby i v tuhle roční dobu dozrávaly banány, melouny, granátová jablka a zelenina všeho druhu a pro nás atypicky obrovských rozměrů. Nám pršelo většinou nad ránem (což zřejmě souviselo i s rosným bodem, který byl kolem 10 stupňů Celsia pro danou oblast a období) a přes den to byla zpravidla jedna krátká přeprška, takže se ani nevyplatilo hledat pláštěnku. Za naší dobu pobytu pršelo trvaleji jen jednou, a to se silným severovýchodním větrem a ochlazením na 11 stupňů, a to v nás vyvolalo zimotřas a malomluvnou náladu, kdy se každý snažil překonat krizi a zahřát se intenzivní chůzí.
Madeira je zhruba 4 hodiny letu (3000 km) vzdálený ostrov "uprostřed" Atlantického oceánu, a protože je omývána teplým Golfským proudem má poměrně stálé subtropické klima s celoroční teplotou neklesající pod příjemných 18 stupňů celsia. V prosinci (době našeho pobytu) byla stálá teplota oceánu kolem 18 stupňů a vzduchu kolem 19 přes den a cca 11-14 stupňů noční minima.
Počasí je samozřejmě nepredikovatelné, stejně jako na jaře u nás, a často se střídá. Déšť zpravidla netrvá dlouho a jeho intenzita závisí nejen na aktuálních globálních proudech, ale také v které části ostrova se právě nacházíte. V tohle roční období zpravidla fouká ze severu (od Evropy), případně od severovýchodu (to je deštivěji a chladněji) nicméně stále dost teplo na to, aby i v tuhle roční dobu dozrávaly banány, melouny, granátová jablka a zelenina všeho druhu a pro nás atypicky obrovských rozměrů. Nám pršelo většinou nad ránem (což zřejmě souviselo i s rosným bodem, který byl kolem 10 stupňů Celsia pro danou oblast a období) a přes den to byla zpravidla jedna krátká přeprška, takže se ani nevyplatilo hledat pláštěnku. Za naší dobu pobytu pršelo trvaleji jen jednou, a to se silným severovýchodním větrem a ochlazením na 11 stupňů, a to v nás vyvolalo zimotřas a malomluvnou náladu, kdy se každý snažil překonat krizi a zahřát se intenzivní chůzí.
Ráj turistiky a to v každou roční dobu
Madeira nemá moc pláží a míst ke koupání (osobně znám vlastně jen 3-4 možnosti), což souvisí s typem a tvarem pobřeží, které je skalnaté, vysokočnící se nad hladinou Atlantiku, kde sejít dolů je zpravidla nemožné. Dobře to mají vyřešené některé resorty, např. Galo umístěný u rezervace "Reserva Natural Parcial do Garajau" zhruba 15 km od hlavního města, kde jsme také strávili nějaký čas relaxací a výlety do okolí - vyhlídka "Do Cristo Rei" a blízká levada "Levada do Canico".
Obecně pro Madeiru platí, že po té co vyjdete do určité nadmořské výšky (vrstevnice kopce), je celý ostrov protkaný sítí levád (zavlažovacích kanálů vybudovaných za časů portugalského kolonialismu), které jsou vyspádovány tak, aby ideálně odtékala voda, která se pak distribuuje do jednotlivých teras a políček poměrně sofistikovanou sítí hrází, stavidel a teréních úprav. Terén je tedy velmi dobře schůdný, ale cesta vypadá jako kolem každé meandrující řeky - najdete spoustu kilometrů, ale přitom ujdete poměrně malou vzdušnou vzdálenost. V tomto případě to snad ani nevadí, ostrov je poměrně kompaktní a malý, a tak máte zaručeno, že si místo prohlédnete opravdu důkladně a ze všech stran.
Madeira je rájem "hikingu" a cest je zde opravdu mnoho. Relativně vysoké hory uprostřed ostrova (cca 1800 m n.m.) zřetelně oddělují západní část (méně navštěvovanou) a východní, která je dostupnější (myšleno časově) z hlavního města a okolí, kde je ubytována převážná většina návštěvníků ostrova. I zde jsou turistické chodníky a trasy, kde je možné se v létě zchladit - bohužel v zimě stále v mracích a mlze (za našeho pobytu byla teplota v 1500 m n.m. kolem 4 stupňu Celsia a za deštivého dne u moře zde nasněžil sníh).
V zimě jsou tyto hory dost chladné a je třeba mít prakticky zimní vybavení, bývá zde namrzlo a nepříjemně větrno!
Je dobré si také uvědomit, že vyrazíte- li už od moře pěšky, na samotný vrchol se můžete dostat zhruba tak 3 den od začátku vaší cesty. Nejem proto že cesta je klikatá a složitá, ale především proto, že je třeba těch více než 1800 metrů nastoupat opravdu od úrovně hladiny Atlantického oceánu, což se vám ve středozemí prakticky nestane. Zpravidla to turisté řeší zaplacením organizovaného výletu, nebo alespoň taxíkem (busem, dle času a financí) do sedla (1000 m n.m.) odkud už se to dá stihnout tam i zpět za jeden dlouhý den. Je dobré si také uvědomit, že prosinec je na Madeiře zimním měsícem (snad kromě Vánoc a Silvestra, kdy se mohutně slaví především v hlavním městě Funchalu) a braný jako mimosezóna, takže např. chata "Pousada do Areeiro" těsně pod vrcholem je zavřená. (zimní měsíc zpravidla vychází slunce v 8:00 ráno a zapadá v 18:00)
Jídlo a konzumace
Na ostrovech je zvykem jíst s přáteli či rodinnými příslušníky a probíhá to jako příjemná příležitost k setkání - podobně jako ve všech jižních zemích. Na oběd tedy není normovaných 30 minut jako u nás, kdy zhltnutím oběda jsme dosáhli vrcholu slasti a relaxace daného dne, ale oběd se vychutnává, diskutuje se, a opravdu si člověk danou chvíli prožije (a ne pouze přežije). Oběd znamená zpravidla tapas (v běžných místních hospodách se na nich netrvá) dále polévka + hlavní jídlo, což je zpravidla 1-2 omáčky s různým obsahem a masem (např. kuřecí a hovězí, velmi často ryby a mořské plody) s rozličnou sadou příloh. Oběd se zpravidla zakončuje ochutnávkou místního sezonního ovoce dle ročního období, případně zeleniny. Ovoce i zelenina je sezonní a je trhána v době jeho faktické zralosti, tedy i chuť je jiná než jsme zvyklí ze supermarketů v ČR a to platí především pro banány, které nejsou tvrdou zdřevnatělou hmotou, ale opravdovou lahůtkou.
K obědu si každý z místních skoro vždy objednal 2-3 dcl místního vína, nikdy jsem neviděl, že by si nedal nic a také jsem neviděl pivo.
Inu, jiný kraj, jiný mrav - máme se ještě co učit..
Lidé a zvyky
Lidé jsou zde menšího vzrůstu, opálení a ostře řezaných rysů (asi jako v každé typicky přímořské oblasti), příjemní a není problém se dát do kdykoli hovoru. Často se stane, že i sami přijdou s radou nebo informací, to když vidí, že by to mohlo pomoci. Vzhledem k turismu v dané oblasti (ale také možná i proto, že se zahraniční filmy nedabují) mají všichni poměrně dobrou úroveň angličtiny a tak domluvit se není problém. Krádeže a kriminalita je zde asi tak vzácná, jako poctivost a pravdomluvnost v našich končinách a tak se opravdu nemusíte bát ani o svůj život ani o své tak cenné věci (je to neskutečně příjemné a osvobozující nemuset si hlídat peněženku a nebo záda při výběru z bankomatu).
Ačkoli mi není jasné, jak a čím se všichni zde živí, prostě to nějak funguje. Domy nejsou tak honosné jako na kontimentu, ulice nejsou tak bulvárně široké a políčka jsou menší, terasovitá a velmi často dostupná pouze pěšky (vše si nosí v pytli na zádech). Přesto (a nebo možná právě proto) zde panuje klid, neuspěchanost a lidé tak mají možnost zažít a procítit, ať už chvíle štěstí, případně smutku, prostě všeho co je za daný den potkalo a co prožili.
Život je "z-měna"
Ačkoli je na Madeiře prakticky konstantní klima (subtropy) a vše co padne na půdu v ní rychle vzklíčí, roste a dozraje, roční období zde moc nepoznáte (v létě cca 26-28, méně deště a oblačnosti). Život je zde poklidný a teče jako klidná řeka pomalu a líně krajinou. Lidé jsou často vidět doma, nebo v jeho blízkosti. Políčka jsou malá, ale sopečný tuft zajišťuje dostatek živin a tak byl krásný pohled nad bramborovou naťí uprostřed Vánoc, nebo hlávkovými saláty..
Z pohledu Evropy unilá nuda - ale ani netušíte, jak krásně se zde relaxuje, a jaký balzám to je na naše pošmodrchané, vystresované a vyžilé těla i duše.
Vzhledem k velikosti ostrova (20x55 km) se zde lidé znají a naše neurotické a neurvalé způsoby (na které jsem například narazil při dnešní procházce centrem Prahy) si tam lidé ještě nezavedli. A já si uvědomil, že mnohé si děláme sami, a ať už vědomě či nevědomě si mnohdy nakládáme na svá bedra víc než sneseme, což se zpětně promítá do vztahů a retrospektivně naší osobní spokojenosti. Madeira je prostě relaxací a balzámem na naše české duše (protože si myslím, že nás se to týká více než kohokoli jiného).
Výlety a jiná dobrodružství
Samotné výlety jsme pojali jako cestování Madeirou tak nějak napříč, ne příliž prvoplánovitě (protože nakonec je stejně všechno trochu jinak) a tak jsme vyrazili s plnou polní hned od letiště směrem na Machito a dále pak směrem na sever ostrova (Portela). Ačkoli cesta samotná, respektive ostrov má na výšku pouze 20km, tak krajina Madeiry je velmi hornatá a nepřehledná a počítejte, že vždy ujdete mnohem více, než je v mapě a ve vašem plánu. Dále pak směrem na Santanu levádou "Rio Frio" a zpět do Funchalu, kde jsme nabrali nové síly a usušili vše mokré. Pak jsme se ubytovali 15 km od hlavního města, kde jsme prošli jsme místní levády, pobřeží i městečka a vesnice.
Ačkoli je na Madeiře prakticky konstantní klima (subtropy) a vše co padne na půdu v ní rychle vzklíčí, roste a dozraje, roční období zde moc nepoznáte (v létě cca 26-28, méně deště a oblačnosti). Život je zde poklidný a teče jako klidná řeka pomalu a líně krajinou. Lidé jsou často vidět doma, nebo v jeho blízkosti. Políčka jsou malá, ale sopečný tuft zajišťuje dostatek živin a tak byl krásný pohled nad bramborovou naťí uprostřed Vánoc, nebo hlávkovými saláty..
Z pohledu Evropy unilá nuda - ale ani netušíte, jak krásně se zde relaxuje, a jaký balzám to je na naše pošmodrchané, vystresované a vyžilé těla i duše.
Vzhledem k velikosti ostrova (20x55 km) se zde lidé znají a naše neurotické a neurvalé způsoby (na které jsem například narazil při dnešní procházce centrem Prahy) si tam lidé ještě nezavedli. A já si uvědomil, že mnohé si děláme sami, a ať už vědomě či nevědomě si mnohdy nakládáme na svá bedra víc než sneseme, což se zpětně promítá do vztahů a retrospektivně naší osobní spokojenosti. Madeira je prostě relaxací a balzámem na naše české duše (protože si myslím, že nás se to týká více než kohokoli jiného).
Výlety a jiná dobrodružství
Samotné výlety jsme pojali jako cestování Madeirou tak nějak napříč, ne příliž prvoplánovitě (protože nakonec je stejně všechno trochu jinak) a tak jsme vyrazili s plnou polní hned od letiště směrem na Machito a dále pak směrem na sever ostrova (Portela). Ačkoli cesta samotná, respektive ostrov má na výšku pouze 20km, tak krajina Madeiry je velmi hornatá a nepřehledná a počítejte, že vždy ujdete mnohem více, než je v mapě a ve vašem plánu. Dále pak směrem na Santanu levádou "Rio Frio" a zpět do Funchalu, kde jsme nabrali nové síly a usušili vše mokré. Pak jsme se ubytovali 15 km od hlavního města, kde jsme prošli jsme místní levády, pobřeží i městečka a vesnice.
Copyright © 2015 by "Luděk Rotrekl" • All Rights reserved • E-Mail: ludek.rotrekl@post.cz