Historie Kokořínska
Příroda, Historie, Cestování, Fotogalerie
ODKAZY
STŘEDNÍ ČECHY - HISTORIE - MĚLNÍK A OKOLÍ
Mělník je místo spojené s počátky českého státu, je to místo věnné českých kněžen a královen. Historické jádro města se vyvíjelo v prostoru původního hradiště zvaného Pšov jehož opevnění je prokázáno archeologickým výzkumem od 9. století. Sňatkem prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje (viz. Znojemská rotunda a vyobrazení Přemyslovců české a moravské dynastie) s Ludmilou (874 n.l.) dcerou knížete Slavibora, přešel Pšov do správy Přemyslovců a stal se správním městem středočeské kotliny a později centrem jejich hradské soustavy opěrných a fortifikovaných bodů budovaného na konci 10. století Boleslaven II.
Jeho manželka Emma, žena neobyčejného rozhledu (Kosmas) zde nechala razit mince (denáry) na nihž se objevuje její jméno Emma Regina a též pojmenování Mělník (Civitas Melnic) dokladující přejmenování místa. Dalším jejím promyšleným krokem je iluminace Gumpoldovy kroniky o sv. Václavu na něm se Emma klaní sv. Václavu, tedy přeneseně symbolu křesťanství a jeho odkazu. Kronika a křesťanský odkaz byl ve své podstatě deklarace a příklon k západnímu křesťanství a kulturnímu odkazu např. francké říše. Založila také kolegiální kapitulu při kostele sv. Petra a Pavla, patřící k nejstarším v Čechách. Jejím prvním proboštem byl Šebíř (Severius) jemuž Kosmas odkázal svoji kroniku Čechů (1125).
Jako město je poprvé zmiňován Mělník v listině krále Pšemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kdy panovník uděluje Mělnickým podíl (clo) z přepravy zboží po Labi. Město bylo držitelem dalších práv - právo míle, várečné, hrdelní, trhu, právo na užívání potoka Pšovka, výsada nezcizitelnosti a nezastavitelnosti městských statků. Roku 1449 získalo město právo rozhodovat samostatně o věcech města (vznikla rada města) a rychta se proměnila v radnici.
Tehdy již mělo město za sebou neklidné období husitských válek, kdy se přidalo na stranu umírněných pražanů a jako jediné město (kromě katolické Plzně) se podílelo na porážce táborů a sirotků kališnicko-katolickou koalicí v bitvě u Lipan (1434). V průběhu válek zanikla mělnická kapitula a město se stalo ultrakvistické (konaly se zde sjezdy a sněmy strany podobojí).
Na věhlasu získávalo město v první polovině 16. století díky vinařství o jehož rozvoj se zasadil Karel IV. dovezenou odrůdou z Burgunska a ochrannými a podpůrnámi patenty. Karel IV. vyhlásil město Mělník jako trvale královské věnné město.
Na Mělníku sídlila Kunhuta Uherská, manželka Přemysla Otakara II., Eliška Přemyslovna, manželka Jana Lucemburského, kterému se zde narodil syn Jan Jindřich (1322) později markrabě moravský, Alžběta Pomořanská, manželka Karla IV., Žofie, manželka Václava IV, Barbora Celská, manželka Zikmunda Lucemburského, Johana z Rožmitálu, manželka Jířího z Poděbrad, která na Mělníku v roce 1475 zemřela a byla zde i pochována. Jejich sídlem byl hrad původně románský, později gotický, který se od 16. století proměňoval v pohodlnější zámek jenž měli v zástavním držení (pamatujete ještě větu, že nikdy nebude zastavován..) a později ve vlastnictví rody Berky z Dubé, Černíny a rod Lobkowiczů, který jej po restituci má dosud.
První polovina 17. století byla i pro Mělnicko velmi náročná. Do českého stavovského povstání se Mělník zapojil umírněně (půjčkami peněz) a uznáním volby Fridricha Falckého a i přesto bylo potrestáno konfiskacemi majetku. Začala rekatolizace a tak v roce 1628 byla již většina obyvatelstva opět v katolických řadách, což se odrazilo na častých "návštěvách" Švédů a Sasů. Celkový úpadek obyvatelstva a zhoršení podmínek života vedlo k vlnám nemocí a zmaru (mor, cholera, atd.) a postupnému vylidňování regionu (často i zániku menších sídel).
v 18. století se válkami o rakouské dědictví také dlouho vzpamatovávalo a po požáru roku 1765, který ničil 42 domů včetně radnice a kapucínského kláštera bylo zaděláno na kompletní obnovu v barokním stylu. V 19. století mělnicko žilo v národním duchu. Obrozenci z Prahy nejezdili pouze za pokrokovým knížetem do Liblic, ale samotný Mělník měl i své nadšence (Vlasák, Hnojek), divadelní spolky, Zpěvácké spolky, Sokol, atd. Čím více absolutismu (Bachův absolutismus), tím více spolků, obrození a nadšení..
V roce 1850 se Mělník stal okresním městem, 1874 byla přivedena železnice a 1888 most přes Labe, což byla nezbytná infrastruktura pro rozvoj města.
Dle textu informačního centra Mělnicko - Renata Špačková a František Purš
Mělník a okolí
Copyright © 2015 by "Luděk Rotrekl" All Rights reserved E-Mail: ludek.rotrekl@post.cz