Kokořínsko, místopis

Blatečky

vesnice (290 m.n.m.) v působnosti obce Dubá, v Konrádovském dole. Připomínány na počátku 15. stol., kdy patřily k Housce. Východiště do sousedních bočních údolí s horolezeckými terény v pískovcích (Pohádkový důl, Kraví rokle, Itálie). Západně nad silnicí skupina skal zvaná sněhurka a sedm trpaslíků.

Blíževedly

bývalé městečko, dnes ves (360 m.n.m.) ležící na předělu CHKO Kokořínsko a České středohoří. Doklady pravěkého osídlení, ve středověku majetek pražského biskupství. V roce 1292 povýšeny na městečko. Leží mezi bývalými hrady Ronovem a Hřídelníkem. Náměstí je protáhlé, domy patrové, zděné, postavené po požáru 1859.
Lidová architektura: Dřevěné domy roubené a hrázděné z 18. a 19. století, zděné empírové domy od roku 1830.
Kostel sv. Václava, baroktní, jednolodní stavba. V presbytáři žebrová klemba ze 14. století.
Sloup nejsvětější trojice v jižní části náměstí, baroktní, z roku 1714 od F. Tollingera. Na sloupu skupina Nejsvětější Trojice s postavami svatých na nárožích, kolem balustráda s dalšími 13 plastikami na pilířích.

Bludiště

skalní seskupení 2,5 km severozápadně od Mšena. Jedna z přírodních zajímavostí Mšenského okruhu (Cinibulkovy stezky). Je tvořeno skalními soutěskami a "komíny" v kvádrových pískovcích - viz. Dobřeňský důl.

Bořejov

ves (370 m.n.m.) 4,5 km severozápadně od Housky. Staré slovanské sídliště. Ve 14. století zde bylo zemanské sídlo. Od roku 1414 byl Bořejov připojen k Houseckému panství.
Lidová architektura: Dřevěné roubené stavby, zvláště fara z 1725-1727.
Kostel sv. Jakuba, původně gotický, připomínán ve 14. století, zvovu vystavěn v roce 1703 s později baroktní věží z roku 1825.

Boudecká rokle

boční údolí Kokořínského dolu (zelená značka) s reliéfem typickým pro tuto oblast vedoucí směrem na Romanov. Severně nad roklí jsou sklaní průrvy zvané Partizánky v oklí skály jmény Slon, Kniha, Sokolí věž a útvar zvaný Švédský val.

Byšice

součást spojené obce Byšice-Liblice (200 m.n.m.) cca 10 km jihovýchodně od Mělníka. Připomínány počátkem 14. století. Městečko od roku 1481. Obec podél cesty je rozšířena o náměstí, jehož jižní stranu tvoří zámek z roku 1790. Židovský hřbitov z roku 1609.
Kostel sv. Jana Křtitele na návrší z let 1690-1693, upraven v 1. polovině 18. století.

Čertovy hlavy

reliéfy dvou hlav pohádkových bytostí připomínájící snad čerty. Jedná se o práce sochaře Václava Levého ze 40.let 19. století. Reliéfy jsou vytesány do pískovcových bloků nad obcí Želízy a svými rozměry patří mezi největší z Levého lesních skulptur na Liběchovsku.

Depř

vycházkové údolí u Mšena. Po cestě narazíte na dětské hřiště, naproti je malá ukázka skalního bytu, dále pomníček M.J.Husa, odpočívadlo U muchomůrky a bývalá lesní divadelní scéna. V době rozkvětu Mšena místo sloužilo jako promenáda k místním lázním.

Dubá

malé město (270 m.n.m.) v Dokelské pahorkatině cca 28 km od Mělníka a 11 km jihozápadně od Doks. Ve 13. století severně nad městečkem (kinem) hrad, sídlo pánů z Dubé, ze kterého se nedochovalo nic. Naproti, na dnešním hřbitově byl románský kostel - zřejmě rotunda. Kolem roku 1300 bylo jižně odsud založeno město na pravidelném kolonizačním půdorysu, tj. kolem čtvercového náměstí s ulicemi vycházejícími z nároží. Po bitvě na Bílé hoře získal Dubou Valštejn a po jeho smrti jeden z jeho vrahů - irský dobrodruh Walter Buttler. Za této doby sem přicházejí noví osadníci německé národnosti. V 18. století se Dubá stává majetkem SweertsSporcků a v 19. století opět Valštejnům. Samotné město bylo dobře opevněno příkopy (do roku 1845), plaňkami a branami. K původním dvěma kostelům zrušeným koncem 18. století byl vystavěn nový Povýšení sv. Kříže. Do roku 1948 (po odsunu německého obyvatelstva a celkovému vylidnění v poválečných letech) bylo vedeno jako okresní město.

Dobřeň

ves (360 m.n.m.) 6 km severně od Kokořína v lesnaté a kaňonovité krajině. Připomínána od roku 1402. Zachovány stavby lidového baroka z 19. století. Na návsi chráněné stromy (asi 300 let lípa malolistá) v lese pod vrchem Žlučí borovice lesní zvaná Augustýnka. Na silnici k Dolní Vidimi ve skále reliéf Ukřižovaného z 2 poloviny 17. století.
V okolí Žebrák (zelená značka), spojnice k Planému dolu (modrá) směrem k Vojtěchovu. Zpět k Dobřeni je Dobřeňský důl, kde je spousta skalních útvarů a lezeckého terénu.

Helfenburk

romantická zřícenina středověkého hradu na pískovcovém podkladu nad Hrádeckým dolem, 8 km od Dubé. Hrad yaložen ve 14. století Ronovci, pány z Klinštějna. V roce 1374 jej odkoupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimy a přestavbu dokončil Jan z Jenštejna. Po husických válkách se zde střídali různí majitelé (Smiřický, Kaplíř), roku 1620 byl zapálen a zničen vojsky generála Buquoye. Teprve v letech 1887-1890 byl částečně opraven. Obnovena věž, zachované hradby, cimbuří a některé detaily vstupů. Část hradu je vytesána ve skále (pískovec).

Chudý hrádek

zvaný též Poustka, zřícenina hrádku (původního hradiště) na ostrohu v místě, kde se rozdvojuje Dolské údolí 5 km jižně od Holan. Hrádek založen ve 14. století Berky z Dubé a opuštěn v 16. století Vantemberky. Z jižní strany dosud viditelný hradištní val a zachovány zbytky hradního paláce.

Jestřebice

ves (350 m.n.m.) 4 km severně od Kokořína převážně rekreačního charakteru. Ukázky roubených chalup, kruhová náves s kapličkou. Severně od vesnice je vulkanická vyvřelina vrchu Špičák (379 m.n.m.) s obydlím zvaným Halali, dříve sídlo rodu Špačků (později vlastníků hradu Kokořín).

Kanina

zemědělská a rekreační ves (340 m.n.m.) u Mšena na pláni otevřené k jihu a jihovýchodu. Na ostatních stranách je obklopena roklemi, stržemi s lesy (Vrbodol, Kočičina, Kokořínský důl). Při jejím jižním okraji vsi archeologické neolitické naleziště.

Klácelka

pískovcový blok nad údolím Liběchovky, 2 km severně od Liběchova. Jsou zde vytesány reliéfy sochaře V. Levého ze 40. let 19. století. V jeskyňce Klácelka jsou po zvířecích postavách zpodobněny symboly některých lidských slabostí, převzatých z bajky F.M. Klácela Ferina lišák a z předloh francouzského karikaturisty Grandvilla. Prostor před jeskyňkou se nazývá Blaník. Zde jsou reliéfy představující Jana Žižku, Prokopa Holého, Zdeňka Zásmuckého a postavy trpaslíků kovajících zbraň Blanickým rytířům. Na blízké skále je vytesán kalich.

Konrádov

rekreační ves (260 m.n.m.) 10 km jihovýchodně od Dubé a 2,5 km od Ráje. Založená hrabětem Konrádem Matyášem Sparrem kolem roku 1700 a řadou pěkných roubených chalup.
Konrádovský důl, začínající u této vsi, kterým protéká horní tok Pšovky od Blateček k Ráji. Po obou stranách údolí jej lemují pískovcové skály s horolezeckými terény.

Korecký vrch

čedičový vrch (464 m) nad vsí Korce, 5 km východně od Dubé. Jeho úbočí je z části tvořeno zvětralým čedičem a nabízí kruhový rozhled po okolí - Máchovo jezero, vrchy maršovské skupiny, Bezděz, Ralsko, Ještěd, Vrátenská hora, Houska, Velký Beškovský vrch, Nedvězí, Říp, České středohoří, vrchy Labských pískovců, Vlhošť, Kozelský hřbet a okolí Dubé.

Kostelíček

skalní ostroh s průchodbou jeskyní, z části uměle přitesanou, 1,5 km jihozápadně od Jestřebice. Úkryt nekatolíků z doby protireformace. Z vrcholu skály dílčí rozhled do Šemanovického dolu a na ves Šemanovice a kostel.

Království

rozsáhlý lesní komplex na hřebeni mezi údolím Liběchovky a Vidimským dolem. Jsou zde zachovány četné pozůůstatky opevnění z doby před 2.světovou válkou. Naleziště pískomilných rostlin..

Lhotka u Mělníka

ves (210 m.n.m.) 7 km od Mělníka na jižním konci Kokořínského dolu. Ukázka skalního bytu v č.p.1 vysekaného do skály a obydleného až do roku1982. Dnes expozice Mělnického muzea.

Liběchov

obec (160-180 m.n.m.) 7 km severozápadně od Mělníka na pravém břehu Labe při ústí potoka Liběchovky. Patří k němu místní část Boží Voda a Malý Liběchov. Připomínán v roce 1318.
Zámek, původně vodní tvrz. V době kolem roku 1730 postavena za Pachtů z Rájova, baroktní, reprezentativní část podle návrhu F.M.Kaňky. Úpravy v letech 1783, 1811, 1855. Nejznámější období zámku jsou 30. a zvláště 40. léta 19. století, kdy za Antonína Veita zde působí celá řada umělců a literátů, filosofů, malířů a sochařů (Bolzano, Klácel, Frič, Palacký, Šafařík, Tyl, Levý, atd.) Z té doby je i fresková výzdoba zámku od J. Navrátila a čínské malby jsou připisovány Q. Mánesovi.
Kostel sv. Havla (1738-1741) stojící v obci s freskovou výmalbou od J.P. Molitora, schodiště se sochou sv. Antonína Paduánského z roku 1739.
Kostelík sv. Ducha nad obcí je z roku 1654 a vede k němu baroktní křížová cesta z roku 1780. Tvořil zde také Švabinský a Jiroudek (malíř).

Liběchovka

potok pramenící pod Novým Berštejnem u Dubé, délka 24,5 km. Od Deštné k Liběchovu tvoří často široké údolí často s pískovcovými skalami v okolí. Prochází jím hlavní silnice a v Zakšíně přijímá další zdrojnici zvanou někdy Květnice nebo Zakšínský potok.

Liblice

(190 m.n.m.) součást spojené obce ByšiceLiblice, 9 km východ od Mělníka, připomínány již od 2. poloviny 14. století. V červenci 1920 zde došlo k manifestaci dělnictva, která vyvrcholila útokem na zámek. Zámek byl postaven za A.J. Pachty z Rájova v letech 1699-1706 podle návrhu Alliprandiho. Jde o klasické barokní sídlo, kdy boční křídla jsou propojeny válcovým útvarem převyšujícím stavbu.
Kostel sv. Václava, původně gotický, baroktně upravený v roce 1710 a o 3 roky později přistavěna věž.

Lobeč

ves (300 - 340 m.n.m.) cca 6 km od Mšena. V horní části vsi je baroktní zámek z roku 1654, přestavěn v roce 1724 a 1883. Kostel Povýšení sv. Kříže, původně gotický, ve 14. století připomínán jako farní, přestavěn v roce 1532 a obnoven baroktně. Na jižní stěně lodi je pískovcová deska s letopočtem 1532 se jménem Husa. Rodiště skladatele V.E. Horáka a působiště spisovatele E. Štorcha (1878 - 1956) jednoho z objevitelů a propagátorů archeologickýc nálezů, dějiště jeho románu Minehava. Spisovatel je zde také pohřben.

Maršovický vrch

mohutný znělcový vrch (515 m.n.m.) v maršovické části Polomených hor (mezi Chlumem, Jestřebím a Starými Splavy) Při třetihorním vulkanizmu došlo na jeho západní straně k vyzdvižení prvohorní kry tvořené fylitem a keratofyrem (lom je viditelný ze silnice). Vrchol bez rozhledu (zalesněn). Dílčí rozhledy ze severního i jižního úbočí.

Močidla

boční kaňonovité údolí Kokořínského dolu vyúsťující do něho na tzv. Cikánském plácku u Pokliček. Stěny údolí jsou zvláště v jeho dolní partii tvořeny pískovcovými útvary, z nichž některé mají horolezecký charakter. Do Močidel ústí další rokle Apatyka (léčivé rostliny) a pak Náckova rokle (lezecké skály Faraon, Ramses) a Pastuší rokle.

Nebužely

zemědělská obec (300 m.n.m.) při silnici a železnici z Mělníka na Mšeno na jihovýchodní hranici s CHKO Kokořínsko, připomínány kolem roku 1227. Kostel sv. Jiljí, barokní z roku 1735 zařízení převážně novodobé. Evangelický kostel z let 1785 - 1786 pozdně baroktně obnoven roku 1816.

Nedamy

dvě jeskyně v pískovcových blocích nad Kokořínským dolem, 1,5 km západně od Doliny. Jsou neznámého původu, snad prehistorického. Uměle rozšířeny v době třicetileté války, kdy sloužily jako útočiště lidí před drancujícím vojskem. Ve skalní rozsedlině jsou tesané schůdky vedoucí na rozhledovou plošinu s výhledem na hrad Kokořín a Kokořínský dolu a na Hradsko.

Nosálov

ves (380 m.n.m.) 8 km severovýchodně od Mšena, původně patřící do katastru Bezdězu. Jako manská ves připomínán ve 14 století. Uváděn jako příklad gotické vsi ze 14. století složené z "franckých dvorců". Lidové stavby, roubené domy, sluncová brána, lidová barokní brána s lípou v popředí je velmi pěkným připomenutím historie..

Nový Berštejn

zámek 1 km severně od Dubé, původně renesanční z let 1553 - 1567, upraven barokně v 1 polovině 18. století, podkroví z let kolem 1910, pseudohistorické úpravy z let 1934. Stavba je dvoukřídlá, jednopatrová s věžičkou, na západě k ní přiléhá nižší přízemní budova. U zámku je velký hospodářský dvůr z 19. století se správní budovou (baroko). Kolem přírodní park s barokními sochami.

Pokličky

nejznámější útvary selektivního zvětrávání pískovců. Jejich vznik je podmíněn výskytem tvrdých, železitých pískovců až slepenců, které v horní vrstvě tvoří až 1 m silnou vrstvu "poklice", jež kryjí spodní části části měkčího pískovce. Tento je deštěm a větrem rozrušován zatímco tlustá vrstva nahoře je více stabilní. Nejvýraznější pokličky jsou nad Kokořínským dolem při vyústění rokle zvané Močidla. Dalším místem jsou tzv. Jestřebické pokličky nacházející se cca 1 km na západ od Vojtěchova.

Pustý zámek

nepatrné zbytky skalního hrádku v pískovcových stěnách Rače nad údolím Liběchovky. Hrádek postaven v 15. století strategicky výhodně na obou skalách a ještě v témže století opuštěn. Zachovány zbytky nádrže na vodu a otvory po trámech. Dílčí rozhledy.

Romanov

návrší (390 m.n.m.) při silnici, 1,5 km severozápadně od Mšena s několika usedlostmi a kaplí z roku 1890 (nyní jako rekreační objekt). Na horizontu kopce hájovna, místo výletů do okolí (Obraznice, Švédský val, Průsečná skála, Prolezovačky, Hlava a žába, Bludiště, atd.)

Ronov

výrazný čedičový kužel (553 m.n.m.) se zříceninou hradu na vrcholu, 3 km severovýchodně od Blíževedel, při hranici s CHKO Kokořínsko. Hrad založen kolem roku 1400 a 1440 jej získal rytíř Vilém z Illburka, jehož rodu patřil hrad až do jego vymření roku 1554. Od této doby již nebyl obýván a roku 1608 je již zmiňován jako pustý. Jsou zachovány zříceniny vnějšího opevnění, rozsáhlé zbytky hradeb, věží, zdí, obytných budov a brány. Vnitřní hrad byl oddělen od předhradí příčnou zdí.
Od hradu kruhový rozhled na Českolipsko.

Starý Berštejn

zřícenina hradu na čedičovém (nefelinitovém) kuželi (480 m.n.m.) zvaném Berkovský vrch, mezi Dubou a Doksy nad vsí Vrchovany. Hrad postaven počátkem 15. století, prvně připomínán roku 1437 pod jménem Berkenstein (podle rodu Berků). Opuštěn v letech 1540 - 1580, kdy byl u Dubé postaven Nový Berštejn. Zachována je hradní věž, v jejimž přízemí je valeně klenutá místnost a zbytek portálu. Rozhled k severu a k východu z plošiny u hradu.

Stránka

ves (320 m.n.m.) 4 km jihovýchodně od Mšena, doložena v 15. století. Od roku 1756 byla majetkem augustiánského řádu. Bývalý zámek, obytná budova hospodářského dvora, pozdně baroktní z 2 poloviny 18. století, dvoukřídlá, patrová s arkádami. Uprostřed dvora osmiboké zděné stavení kolem studny. Do dvora vedou tři baroktní brány. Dnes zemědělský objekt značně zchátralý.

Šemanovice

rekreační a zemědělská ves (350 m.n.m.) 5 km severně od od obce Kokořín. Doloženy v polovině 15. století. Kostel sv. Jana Nepomuckého je pozdně barokní (1803), jednolodní s výhledem do okolí. V okolí několik ukázek skalních bytů a Šemanovický důl s jeskyní Klemperka.

Tupadly

rekreační a zemědělská ves (190 m.n.m.) 4 km severně od Liběchova. Ukázky několika lidových staveb. Nad vsí je návrší Kostelec, kde do roku 1650 stávala tvrz, později dvůr a od roku 1840 zde liběchovský mecenáš Veit dal postavit pseudorománský zámeček Slavín s maurskými prvky. Měly zde být umístěny bronzové sochy význačných postav českých dějin. Několik jich zhotovil mnichovský sochař L. Schwanthaler, dnes zdobí Panheon národního muzea v Praze. Slavín zůstal nedostavěn a byl dokončen jen částečně (1873).

Vojtěchov

rekreační ves (250 m.n.m.) 4 km západně od Mšena v horní části Kokořínského dolu. Vznikl v 18. století na příkaz rytíře Benedy jako součást Stránského panství. V té době zde stával pivovar (proto Pivovarská rybník) napájený Pšovkou. Nad ním přes silnici lesnaté návrší Stříbrník, u jehož úpatí je vodojem, kde se soustřeďuje pitná voda ze skalních rozsedlin i z blízkého Planého dolu. Dnes zásobárna pitné vody pro Mělnicko. V okolí Pokličky, Ráj Boudecká rokle a Vojtěšský důl - boční údolí s ústím ve Vojtěchově. Nad střední částí Jestřebičské pokličky, poblíž skalní brána a vytesán lidový reliéf Kalvárie.

Vrátenská hora

trachytový vrch (508 m.n.m.) ve východní sousedství Housenských vrchů, 6 km severovýchodně od Mšena. Nejvyšší bod mělnického okresu. Na jihovýchodním úbočí teplomilná květena. Na vrcholu rozhledna s kruhovým výhledem do kraje (Krkonoše, Jizerské hory, atd.)

Vrbodol

kaňonovité údolí severně od vsi Kanina a boční údolí rokle Kočičiny u Mšena. Má stupňovité dno a končí slepě balvanitým amfiteátrem. Zde je ukryta i Patyzánská jeskyně, která původně sloužila jako úkryt lidí ve válkách a koncem 2. světové války jako úkryt partizánů.

Zkaměnělý zámek

přirozená skalní rozhledna na pískovcových blocích, dříve zde byla jeskyně jejíž strop se zřítil. Hezký výhled do kraje směrem na jih, jihozápad do údolí Kokořínského dolu.