Historie Kokořínska
Příroda, Historie, Cestování, Fotogalerie
ODKAZY
STŘEDNÍ ČECHY - HISTORIE - STAROVĚK
Kokořínsko je krajem prvotního osídlování české kotliny a je na dohled (myšleno doslova - cca 25 km vzdušnou čarou) od pověstmi opředeného Řípu - Staré pověsti české. Patří do oblasti polabské nížiny, soutoku řek Labe a Vltavy, která byla odpradávna osídlena a využívána pro kvalitní půdu, dostatek vody a lovné zvěře.
První dochované artefakty jsou z období paleolitu a to nejen v Mělníku (soutoku našich největších toků), ale také na náhorních rovinách Kokořínska, údolí Pšovky (dříve Vrutice = staročesky Vrba), ale především Kaniny a Hradska. Velmi kvalitní zdroj informací najdete zde: academia.edu.
Nejstarší doklady o pobytu člověka na území Máchova kraje pocházejí již ze starší doby kamenné. Jsou to asi čtvrt milionu let staré primitivně otlučené říční valouny z předchozí doby meziledové, nalézané na pleistocenních terasách Labe (Mlazice, Vehlovice, Liběchov, Křešice u Litoměřic), z rozmezí staršího a středního paleolitu. Následují středopaleolitické hrubé kamenné nástroje, které se stále více zdokonalovaly (Mlazice, Lhotka, Bělá pod Bezdězem). Během poslední (würmské) doby ledové, asi před 40tis lety, bylo středopaleolitické obyvatelstvo vystřídáno lidmi typu Homo sapiens sapiens. Největší dosud známé naleziště mladopaleolitického osídlení a kultury aurignacientu v Čechách je právě z lovecké stanice na Hradsku (lidé stále ještě migrovali za zvěří), kde loveckým revírem bylo zmiňované údolí Pšovky.
Je nesporné, že Hradsko má stále genius loci. Pro toho, kdo je spíše na "selské statky", disponuje také pěkným výhledem na hrad Kokořín, kostelíkem Sv. Jiří, který stojí od roku 1874 na původních románských základech i spletí skal, kaple a kamenných schodů, které vedou dolů k řece Pšovce a známé hospodě u Grobiána. Po nejstarších obyvatelích zde zůstalo spousta důkazů jejich šikovnosti a umu jako: pazourky, nástroje na opracování kůže,vrtáky, rydla, ale také pozůstaky uhlíků z ohnišť.
Během mezolitu, neolitu a eneolitu se populačně zahušťuje a společnost se nastavuje z orientace na lov (migrace za zvěří a střídání stanovišť dle období) na stále obydlená sídla a zemědělství = neolit. Lidská přítomnost se koncetrovala do jižní části kraje dle mapy, tedy Neratovicko, Mělnicko, Ledčice, Dolní Beřkovice, Vrbna, Vliněvsi, Tišic, kde bylo v pískovně objeveno několik typů pohřebišť z různých prehistorických období.
Od neolitu se společnost proměnila také v oblasti rodinných, klanových vazeb a přeorientovala se na patriarchální. S tím souvisí i změna dispozic staveb, určených pro jednu rodinu, kde muž se stal její hlavou. Samotná sídliště se začala více opevňovat a to především volbou terénu, případně podpůrnými valy a palisádami.
V době bronzové (Vepřek, Vrbno) již lidé uměli zpracovat keramiku a kovy obecně, došlo k rozkvětu výroby šperků a ozdob všeho druhu. Mělnicko bylo tehdy pod vlivem kultury Únětické, mohylové, knovízské a lužické, což naznačuje i velmi čilý obchodní ruch mezi jednotlivými sídlišti. Koncem doby bronzové nastává doba železná.
Především Laténská éra a příchod Keltů velmi proměnil život v sídlištích o čemž dokumentují nálezy z Tišic a Hořína. Po té, co v prvním století našeho letopočtu vystřídali
Kelty Germáni, byla k nám importována kultura panonská.
Stěhováním národů (cca 7 stol. n.l.) dorazili na Mělnicko první Slované.
Nový obyvatelé si budovali v české kotlině vlastní hradiště a vytvářeli malá knížectví, jež se dočasně sjednotila v raně středověký útvar = Sámova říše. Na Mělnicku se ke staršímu Hradsku (údajnému Canburgu), od něhož byla roku 805 n.l. odražena francká vojska se přidala další hradiště - Přívory, Hrádek u Bosyně, Kozly a Pšov. Snad se můžeme přiklonit k názoru, že odsud pocházel kníže Slavibor a jeho dcera Ludmila, jež se provdala za českého knížete Bořivoje a vytvořila s ním již doloženou dvojici přemyslovské dynastie. Stejně je možné, že historický Pšov bude totožný s Mělníkem, který se stal od 1011. století přirozeným centrem regionu s hradem, kostelem a kapitulou.
Text inspirován knihou Mělnicko - Jan Kilián
Copyright © 2015 by "Luděk Rotrekl" • All Rights reserved • E-Mail: ludek.rotrekl@post.cz
Mělnicko a Kokořínsko ve starověku