Litva, setkání po šesti letech
Původně byl plán jet na jih, do hor
(Dolomity), ale při představě 6 hodinové zácpy (a možné akutní potřeby) v Brennerském
průsmyku se mi udělalo špatně, tak jsme to vzali radši na opačnou stranu, tam,
kde je stále ještě o turisty ze „západu“ nouze - do Litvy.
Chce to vzít plavky, loď
a odhodlání řídit 14 hodin až na místo, ale jinak snad už vůbec nic. Plán byl
stejný jako před lety (L.P. 2000) projet si Národní parky Litvy na lodi, užít si
slunce, čisté vody a místního „Utřinosu“ (UTENOS – lokální silně alkoholické
pivo, pocházející z pivovaru města UTENA). Před cestou jsem mrkl ještě na web
ministerstva zahraničí, jestli není něco nového a dočetl se celkem zajímavé a
podrobné informace o strmém až nezadržitelném růstu Litevského hospodářství,
které zavání až přehřátím ekonomiky. Na místě činu jsme naštěstí nic takového
nenašli, tak to abych ty z vás, kteří očekávají mrakodrapy a takovéto věci,
trochu uklidnil. Kromě rozkopané silnice směrem z Vilniusu do Ignaliny plné
nedočkavé policie, jsem nezaregistroval žádných velkých změn. (oprava probíhá
z fondu EU).
A tak jsme dojeli až na místo. Paluše je obec stejná jako předtím a podle mne se zde vůbec nic nezměnilo. Snad jen půjčovny lodí vyměnily plavidla za lehčí, mobilnější tzv. bajdarky, nebo po česku kajaky. Ceny stejné jako u nás, kvalita kempů rozporuplná, prostě jako všude tam, kde by se už rádi cítili jako v Evropě, tedy rádi by stejné peníze za horší standard – ten chce čas a investice a to už není jednoduché. Prostě klasický vývoj v postkomunistických zemích. Oblast obou parků (Aukštation, Labanodora) je směsicí jezer, vzájemně propojených řekami s malým spádem, takže je možno pádlovat i v protisměru. Krajina je mírně zvlněná a plná soliterních kamenů, tak jak ji před dávnými lety opracoval ustupující ledovec. Nejvyšší kopec této oblasti (a možná celé Litvy) je Ladakanis a má kolem 280m. Můžete z něj shlédnout část jezer a přilehlého okolí. Kousek odsud je také místo bývalého knížecího hradu a starý vodní mlýn v Ginučiai.
Myslím, že nemá smysl
popisovat okolí a historické památky, to je možné zjistit jinde. Rád bych jen
řekl, že místo pádlování po jezerech je lepší si vybrat nějakou řeku, která
odvodňuje celou tuhle oblast, což by mohla být třeba Žjemena, nebo Lakaja a tou
plout až na hranice parku (asi 3 dny pádlování) a odtud zpět vlakem k autu, nebo
se můžete vydat až do hlavního města a sednout na autobus a hurá domů. Poslední
části cesty se ale řeka rozšiřuje a takřka zastavuje, vyberte si proto jarní
termíny, kdy je ještě dostatek vody a proudu.
Protože jsem už jednou v Litvě byl doplním zde jen pár fotografií, aby jste si mohli udělat obrázek.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |