Cornštejn - hrad - hrad - hrad - hrad
6 km severozápadně od Vranova nad Dyjí
Hrad Cornštejn byl postaven v první polovině 14. století jako královská pevnost
společně s hradem Frejštejnem na posílení hradu Bítova. Byl vybudován na skalnatém
ostrohu nad řekou Dyjí, která jej obtéká ze tří stran; zpočátku šlo o nevelký
hrad přibližně oválného půdorysu, oddělený od hřebenu hlubokým příkopem.
Areál hradu vymezovala mohutná zeď s věži na severu a s palácem na protilehlé
straně. Zbytky zdi a palácové sklepy se dochovaly dodnes. Tak vypadal hrad v době
zeměpanské, kdy byl strategickým opěrným bodem v rámci zajištění jižní
moravské hranice. V r. 1343 byl Cornštejn udělen lénem Šimlovi, Čeňkovi a Janovi z
Lichtenburka. Před r. 1348 držel CornStep, městečko Stitary a Příblovice (zamkly)
Jindřich z Lichtenburka. Mezi ním a Janem Jiřím z Lichtenburka na jedné straně a
pány z Hradce na straně druhé vznikl v polovině 14. století o Cornštejn spor,
nicméně Lichtenburkové se v r. 1363 zase uvádějí jako držitelé hradu. Jejich
majetkem pak zůstal dlouhou dobu. Tehdy byl hrad podstatně rozšířen, zejména jeho
předhradí, a byla vylepšena gotická ostění oken a dveří; hradní palác se stal
pevnějším a nedobytnějším a současně byl pohodlnější k obývání. Po husitských válkách přistavěli Lichtenburkové k severní straně
hradu u věže nový palác se sálem ve druhém patře. Jelikož novostavba zabrala
část parkánu, byl severní úsek parkánové zdi přesunut a zpřístupněn branou,
připojenou k jihovýchodnímu nároží nové budovy. V téže době bylo hradní
opevnění obehnáno silnou zdí se dvěma branami na severu a jihu. Od r. 1460 náležel
Cornštejn Hynkovi z Lichtenburka na Bítově, který pro rodovou řevnivost s Kunštáty
odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad. Podporován papežem Piem II.
zahájil v r. 1463 otevřenou vzpouru, o jejíž urovnáni se moravští stavové marně
snažili, ačkoli se králi poddal i Hynkův bratr Štěpán z Bítova. Proto se Jiří z
Poděbrad rozhodl zakročit proti rušiteli zemského míru zbraní. Odebral Hynkovi v r.
1464 nejprve městečko Strachotice a pak oblehl hrad Cornštejn. Jeho dobývání,
řízené hejtmanem Oldřichem Mládencem z Miličína, trvalo téměř rok. Hynek se
dovolával pomoci papeže, který nařizoval olomouckému biskupu Tasovi, aby nepodporoval
Jiřího, a Jiřího vyzýval, aby upustil od obléhání; nakonec byl ochoten sám při
rozsoudit, neboť prý Jiřímu jako králi nekatolickému nepřísluší soudit katolíka
Hynka z Lichtenburka. Hrad, jehož obranu prý vedl rytíř Jan Šarovec, byl nakonec v
polovině r. 1465 dobyt. Zbytky ležení obléhatelů jsou dodnes patrné na hřebenu
jižně proti hradu. Poraženému Hynkovi Bítovskému z Lichtenburka král Jiří z
Poděbrad Cornštejn odebral a předal jej Jindřichu Krajíři z Krajku. Jeho syn
Volfgang hrad poškozený obléháním opravil a zčásti jej přestavěl, aby opevnění
vyhovovalo tehdejší moderní vojenské technice. Dal zbořit starou věž, místo ní
přistavěl k severnímu paláci vřetenové schodiště a po jeho boku hradní kapli.
Také starý jižní palác byl upraven a rozšířen. Když na počátku 16. století
vyspěla dělostřelecká technika natolik, že se hřeben na jižní straně mohl stát
nebezpečným opěrným bodem pro obléhatele, rozšířila hradní opevnění na jihu
obrovská bašta se štítovou zdí. Druhá bašta vznikla na jižním okraji šíjového
příkopu a přístupovou cestu po jejím boku měla chránit
hradební zeď.
Na protilehlé výšině, uprostřed bývalého ležení, byla vystavěna čtyřhranná
věž jako předsunuté hradní opevnění. V době tureckého nebezpečí doplnila
opevnění (v r. 1542) nová vstupní brána v západní parkánové zdi vnitřního hradu
a cestu po západním svahu uzavřela zeď s branou. Nedlouho nato, v r. 1576, změnil
Cornštejn majitele a připojením panství k Bítovu zanikla potřeba udržovat toto
rozsáhlé sídlo. Neobydlený hrad rychle pustl a změnil se ve
zříceninu. Zbytky Cornštejna dodnes tvoří malebnou siluetu v zalesněné stráni.
NÁVŠTĚVNÍ DOBA
Červenec-srpen, denně 10-18 hodin..
Poledni přestávka 12-13 hodin.
VSTUPNÉ
Plné 15,- Kč, snížené (děti, důchodci, studenti, učni, vojáci
základní služby) l O,- Kč.
Zdarma děti do 5 let, držitelé průkazu AMG.
ORGANIZACE PROHLÍDEK
Prohlídka je možná pouze s průvodcem. Nejvyšší počet
návštěvníků v jedné skupině je 20 osob. Délka prohlídky asi 45 minut. Poslední
prohlídka začíná v 17 hodin.
DOSTUPNOST A SLUŽBY
Zřícenina je dostupná po silnici z Vranova nad Dyjí, v obci Lančov
odbočkou směrem na Vysočany, Bítov. U hradu není možné parkování! Nejbližší
parkoviště je vzdáleno cca l km za mostem přes přehradu u silnice do Bítova. Kolem
hradu prochází zeleně značená turistická cesta Bítov - Oslnovice - Podhradí
n.
Dyjí
Adresa správy zříceniny: Jihomoravské muzeum ve
Znojmě, Přemyslovců 6, 669 45 Znojmo
tel.: 0624/22 49 61. fax: 0624/22 52 10,
E-mail: znojmuz@fpozn.cz, http://www.fpozn.cz/znojmuz